Historie před Císaři

Tento dokument sumarizuje historii od Zkázy do Korunovace. Je nutno brát v potaz, že některá data mohou být nepřesná (zejména ta, která se týkají událostí těsně po Zkáze). Po několik let si každý ostrov vedl vlastní kalendář a došlo tak k různým nesrovnalostem, které se podařilo definitivně odstranit až úředníkům Císařství zavedením jednotného kalendáře. O dobách před Zkázou se dochovalo tak žalostně málo pramenů, že z vědeckého hlediska je téměř nemožné brát je v potaz. Těm bude věnován samostatný spis stejně jako historii Císařství.

 

Před Zkázou - dochovalo se několik zmínek o fungování poměrně stabilního a prosperujícího státu na území dnešního Císařství, které bylo dříve tvořené jedním poměrně velkým ostrovem. Tento celek byl vedený šlechtou v jejíž čele stál král. Funkce krále byla podle všeho dědičná, ale některé fragmenty starých textů naznačují možnost volby krále šlechtou, v případě zatím nezjištěných specifických okolností. Podle všeho se stát těsně před Zkázou nacházel v nějaké krizi, protože snahy o jeho následné obnovení byly téměř nulové (kromě toho, mnoho let všichni zápasili o přežití svých rodin a na budoucnost státu moc myšlenek a energie nezbylo). Lze narazit na několik termínů označujících toto království (Terra Liberi, Regnum Liberi, Liberia a další...)

Rok Zkázy - byť existuje mnoho různých vysvětlení, proč ke Zkáze došlo, žádné zatím nebylo přijato všemi obyvateli, natož vědecky potvrzeno. Jisté je, že v čase žní roku 511 Liberiánského kalendáře začal dopoledne na pole nedaleko města Scopum svítit mohutný paprsek světla dopadající na zemi kolmo z nebes. Paprsek postupně zvyšoval svůj jas a už hodinu po poledni svítil tak silně, že v celé Terra Liberia kvůli jeho jasu nebylo vidět slunce. V nejbližším okolí rostla i teplota. Zralé obilí na poli vzplálo a přihlížející lidé (nejdříve přilákáni neobvyklou podívanou) začali v hrůze utíkat. O následných událostech existuje spousta kusých a vzájemně si často odporujících informací. Všichni uvádí mohutnou explozi v hodině západu slunce. Někteří tvrdí, že jí předcházela chvíle naprosté tmy a zvláštní zvuk připomínající hrom, příboj, či „ohlušující šepot“. Následují popisy toho, jak se hnula sama země, trhala se na kusy a ty se od sebe vzdalovaly. Ať byl průběh jakýkoliv, druhého dne zbylo z velkého ostrova několik set menších a většina z nich se během pár měsíců ztratila pod vodou. V místě dopadu paprsku a exploze nepřežil nikdo. To stejné platí o okruhu mnoha mil. Tisíce lidí si vzalo moře vtékající do propastí mezi oddělujícími se kusy ostrova. Spousta dalších si vzala život v přesvědčení, že nastal konec všeho. Po několik týdnů bylo slunce zelené, Viator červený a Speculator tmavě modrý až fialový. Po tom, co se země přestala třást a hýbat, následovala vlna ozbrojených konfliktů o vyvýšená území. Z místa dopadu (dnešní Hrob Světa) stoupal obrovský sloup kouře. Po měsíci začal z nebes padat zvláštní popel a objevily se první příznaky Třicetiletého Moru. Ten se na různých místech v troskách království zjevoval po dalších třicet let (někteří uvadějí i delší dobu) a dokonal dílo zkázy. Přežili jen ti, co se dokázali skrýt dostatečně daleko a ubránili svůj zdroj pitné vody. Z prosperující a vzkvétající civilizace zůstala hromada sutin a trosek…

1 až 32 - Třicetiletý mor. Nešel léčit. Mimo puchýře a neustálé kašlání se projevoval krvácením z očí. Časem odezněl a už se neobjevil (kromě jednoho sporného případu, kdy některé jeho pŕíznaky lidé zpozorovali u jedné Sigrietské dámy)

25 - Vznik Kultu Vnitřního Světla

34 - lidé Marinheiros opouští pevninu a začínají vést kočovný život na moři

39 - začínají vznikat Spolky Měst a Spolky Ostrovů, které po nějakou dobu tvoří nejkomplexnější organizační a správní celky

47 – začátek Rybích Válek (bitva u Zubů Zkázy)

během těchto válek (vzhledem k počtům mrtvých spíše větších rvaček) docházelo k vytváření nových práv na použitelná loviště. Z neznámých důvodů na některých místech ryby vůbec nežijí.

51 – Velká Smlouva určila, že výsostní vody Spolků sahají na dohled od ostrovů ve správě daného spolku. Loviště na otevřeném moři spravoval a reguloval Rybí soud, který byl od začátku řízen prakticky výhradně Sigriety (díky tomu přišli ke svému obrovskému vlivu v pozdějších letech)

59 - Sigrieti prakticky ovládají trh s rybím masem a mořskými plody

60 až 71 – Blažená dekáda. Během těchto let nedochází k žádným výrazným konfliktům ani živelným pohromám. Přeživší se až teď úplně vzpamatovávají ze Zkázy. Ostrovy už řídí lidé, kteří si Zkázu sami nepamatují.

72 až 75 - Tříletá Zima má za následek nicotnou úrodu, velké změny v migraci ryb a následný hladomor. Obyvatelé jižních ostrovů pozorují na moři plovoucí ledové hory. Jedna propluje až k Hrobu Světa.

76 – vypálení osady v Septimově Zátoce (od té doby zvaná též Zátoka Vysokého Kouře). Dosud není objasněno, kdo přesně má tento čin na svědomí, protože z obyvalet zátoky nikdo nepřežil. Později je tento čin přisuzován Jižanům.

79 – Společná Oběta - Kult Vnitřního Světla, který během hladomoru získal velký vliv, organizuje společný obřad, během kterého vlivní lidé z většiny Spolků potvrzují správnost kázání Kultu a veřejně se k němu hlásí.

83 – dokončena Kniha Světla - která sumarizuje nauku Kultu. Obsahuje také výklady fragmentů knih z období před Zkázou

88 - Kniha Světla je Kultem rychle šířená prakticky na všechny ostrovy a kněží z ní předčítají věřícím. Mágové protestují proti některým výkladům fragmentů knih zpřed Zkázy – Kult tyto připomínky Mágů prezentuje jako útok Mágů na učení Kultu a dochází ke konfliktu.

89 – Válka Slov - konflikt mezi Kultem a Mágy plný vzájemného očerňování. V závislosti od vlivu obou skupin na místní pohlaváry a další obyvatelstvo je vývoj různý. Většinou se od konfliktu každý distancuje, ale v okolí Rovného Ostrova se vyskytnou případy pogromů lidí s magickým nadáním. Mnoho mágů hledá azyl na ostrově Grad, kde se už léta těší velké úctě. Objevují existenci Řek Síly a začínají s výzkumem. Je postavena první budova příští Magické Akademie Gradu.

92 - Kult se snaží zavést Desátý Díl, což je vlastně daň za duchovní péči. U některých Spolků se jim to podaří rychle a bez potíží. Na ostrovech, kde mají slabší vliv ale narazí na odpor. Společnost se polarizuje a Spolky, které jsou pod silným vlivem Kultu vyhrožují ostatním ozbrojenou intervencí.

93 - 117 - Svatá Válka - Spolky ve kterých má Kult velký vliv vytváří Svatou Koalici. Společně prohlašují učení Kultu za jediné správné, odsuzují Mágy jako odpůrce tohoto učení a tmáře a zavazují se přinutit k tomu samému všechny ostatní Spolky. Kult vše podporuje proroctvím o Osudné Bitvě, ve které budou odpůrci učení Kultu zlomeni a jejich velitel, sám osvícen náhlým zjevením, na poli přijme učení Kultu za své. Navzdory honosnému označení je Svatá Válka jen vleklou sérií pokusů o skutečný boj. Svatá Koalice není schopna domluvit se na jasné podobě spolupráce, natož na veliteli spojené armády. Dojde tedy jen k sérii přepadení měst vzdorujících Spolkům a několika drobným námořním střetům. Jedinou skutečnou bitvou je Ostudná Bitva, ve které proti sobě stojí rozhádané Spolky Svaté Koalice. Jediným úspěchem Koalice je tedy podkopání autority Mágů, které má za následek jejich dobrovolnou izolaci a stáhnutí se z veřejného života. Dále však působí bezpočet tajných organizací zabývajících se prací s energií a výzkumem Řek Síly. Jedině na ostrově Grad mají dostatečnou podporu místních aby nemuseli pracovat v utajení a v roce Ostudné Bitvy zakládají Gradskou Školu Magie. Ta je z velké části financována několika rodinami Sigrietů, jejichž děti na Školu nastupují.

118 - 122 - Pětiletá Zima - odrovná veškeré zemědělství i chov dobytka. Hospodáři zabíjejí zvířata, která nemají čím krmit a přežití všech závisí na rybolovu. Ten je ztěžován zamrzáním moře v užších průlivech mezi ostrovy. Lidé utíkají k Mágům pro pomoc, aby něco udělali a vrátili léto. To ale není v jejich silách a tak smutně odmítají. To má za následek četná tvrzení (Kultem všemožně podporována), že za zimu vlastně můžou jejich experimenty.

123 - Nájezd na jižní pobřeží, který přijde přibližně rok po roztátí ledu mezi jižními ostrovy. Velké množství pobřežních vesnic i několik měst podlehne nenadálému nájezdu stovek lodí plných sveřepých mužů ozbrojených sekyrami. Z této události mají radost jedině učenci zastávající názor, že Ostrovy nejsou v Oceánu jediné, a že některé dokumenty z období před Zkázou mluví o vzdálených kontinentech. Nájezdníci mizí stejně rychle, jako připluli a nechávají za sebou spoušť  a prázdné spižírny. Účel jejich cesty byl zjevný hned po vyčíslení škod. Nevzali prakticky žádné cennosti. Zato pobrali tolik potravin, kolik jich dokázali naložit na lodě. Časté byli případy, kdy se nájezdníci probili k první spíži, kde se během chvilky najedli tak, že nebyli schopni pohybu. Důsledkem útoku byl další hladomor.

124 - Od Nájezdu se množili případy, kdy byl nalezen čerstvý hrob nebožtíka otevřený a bez mrtvoly (nebo s mrtvolou částečně okousanou). Tímto fenoménem se intenzivně zabývali kněží Kultu, kteří záhy přichází s jasným vysvětlením, že za vším stojí Sigrieti, kteří po spojení s Mágy na Gradu, propadli zlu a jsou nuceni pít lidskou krev a jíst lidské maso. Prostí obyvatelé ostrovů mají konečně jasného viníka a původce všeho utrpení (zima, nájezd, hlad a znesvěcení mrtvých těl..). To má za následek vlnu pogromů, vyvražďování celých rodin Sigrietů, jejich upalování na hranici a zabavování jejich nečistě nabytého majetku.

125 - Exodus - přeživší Sigrietské rodiny mizí neznámo kam. Z jejich ukrývaní jsou postupně nařčeni Glowyr, Marinheiros, Konghové a pochopitelně Mágové (kterým nikdo nevěří ani poté, co vybrané odvážné občany Sedmi Věží provedou Akademií, aby viděli, že tam po Sigrietech není ani památky a nikdo lidskou krev nepije). Sigriety nicméně dlouhá léta nikdo neviděl...

127 - 152 - budování Zdi Lodí - Následují další nájezdy, byť zdaleka ne v takovém rozsahu jako byl ten první. Spolky již nemají sílu se samostatně bránit a tak dochází ke vzniku Velkého Spolku, kterého členy tvoří nejdříve všechny jižní Spolky, ale lidem ze severu netrvá dlouho, než pochopí, že Jižané znamenají hrozbu i pro ně a vstupují do něj také. Během roku 127 se tak stanou členy Velkého Spolku všechny Spolky na ostrovech. Hlavní povinností členů je mít na jižní hranici stanovený počet lodí a posádek. Pár let trvá, než se podaří jižní vody neprodyšně uzavřít a zastavit tak občasné jižanské nájezdy. Zeď Lodí je plně funkční až poté, co se členové Velkého Spolku úspěšně domluví na jasné struktuře velení a určí nejvyššího velitele. Tím je ambiciózní kapitán Caesarion Tarsus. 

154 - Mágové z Gradu tajně nabízejí Caesarionvi pomoc při hlídání jižní hranice. Objevili způsob jak sledovat pohyb plavidel u Zdi Lodí. Caesarion po měsíci váhání jejich nabídku přijímá a přebírá od nich Zlaté Oko - kouli, která jej o nájezdnících včas informuje. Nikomu o ní zatím nic neříká a mezi námořníky koluje spousta pověr o tom, jak je možné, že ví o nájezdnících vždy s předstihem.

156 - Rok Vraků - Zlaté Oko Caesariona varuje před obrovským invazním loďstvem blížícím se k hlídané hranici. Vydává pokyn ke shromáždění všech lodí střežících hranici. Kapitáni netušící o invazi to ale považují za obrovskou chybu a nezodpovědnost, takže většina z nich nereaguje na rozkaz a drží své pozice. Caesarion se stahuje z hranice a invazní loďstvo propluje hranicí prakticky bez odporu (pět lodí, které jim stojí v cestě nájezdníci absolutně ignorují a nechají je být. Stovka invazních lodí pluje rovnou k Sedmi Věžím, zaplní záliv, odříznou přístav od světa a požadují vydání klíčů od města a hradu. Další stovka pluje k Hluboké Vodě a postupuje totožně. 

Z jejich jednání je patrné, že nejde o kořistnickou, ale dobyvatelskou výpravu. Hluboká Voda se okamžitě vzdává díky příslibu, že ozbrojená posádka města bude moci svobodně odejít. Sedm Věží zavře brány a vyžaduje týden na rozhodnutí. Obránci města chtějí ten čas dát Mágům z Akademie, aby našli způsob jak se ubránit, protože je jasné, že vojenská síla Sedmi Věží na to stačit nebude. Šestého dne k ústí zálivu připlouvá Caesarion a 80 lodí z jižní hranice. Potají se setkává s Mágy a celou noc probírají možnosti. K ránu se vrací na velitelskou loď. Za svítání opustí záliv a okolí města všichni ptáci. Do poledne se celá obloha zatáhne těžkými mračny. Bouře se strhne krátce po poledni, zrovna když se velitel invazního vojska shromážděného v přístavu a na pláži pod městem chystá ohlásit uplynutí ultimáta. Vojsko je za hodinu doslova spláchnuto do moře a z invazních lodí zůstane jen spousta plovoucích trosek. Těch sedm, kterým se daří vyplout z děsivě rozbouřeného zálivu, vpluje Caesarionovi rovnou pod ruku. Výpovědi svědků jasně hovoří o tom, že ve městě přitom vítr nehnul lístkem a nepadla ani kapka vody. Původ bouře byl jasný okamžitě. Ovšem takový výkon stál život čtyři Mágy a jedenáct studentů, kteří se také zapojili.

Druhá část invazní flotily obsadila Hlubokou Vodu, nechává na místě dvacet posádek, navzdory slibu nakládá odzbrojené obránce Hluboké Vody a vyplouvá na severovýchod. Caesarion jim je v patách, ale dříve, než je dostihne, dopluje invazní flotila k Plovoucímu Přístavu, kde se dočká ošklivého překvapení. Merinheiros jsou včas varováni rybáři a ve spěchu přesekají lana a řetězy. Jižané, kteří to pochopí jako snahu uprchnout, neudrží formaci a vzdají jakoukoliv snahu útok koordinovat. Když zjistí, že Merinheiros uvolňovali své námořní hausbóty aby mohli bojovat po svém, bylo již pozdě. Z nastalé bitvy uniklo pouhých dvacet jižanských lodí, ze kterých s jistotou dvanáct dostihne a potopí Caesarion. Vítězství obránců je naprosté a Caesarion je oslavován jako Zachránce ostrovů, byť mnozí připomínají, že se na výsledku zdaleka nepodílel tak výrazně jako Mágové a Marinheiros.

157 - 161 - Císařská Válka - Caesarionova popularita opět stoupá a je vyhlášen za Ochránce Ostrovů a nejvyššího velitele všech lodí Velkého Spolku. Část funkcionářů Spolku je ale znepokojeno jeho rostoucím vlivem a ostŕe proti němu vystoupí. Caesarion povzbuzen dosavadními úspěchy se rozhodne svoji moc potvrdit a s podporou svých námořníků, Merinheiros a Mágů postupně prosazuje svoji neomezenou vládu na ostrovech v nynější Additě, Tacitě a Caesaree. Zbylé ostrovy a Spolky se staví na odpor a ve válce, která následuje přichází Caesarion o Additu (s výjimkou ostrova Grad, který Mágové udrží). Na sklonku roku 159 Caesarion přichází o velkou část Tacity a zdá se, že jeho porážka je neodvratná. jaro 161 ale přináší absolutní zvrat. Caesarion disponuje netušenými prostředky, jeho námořníci mají nové zbraně a kapitáni jsou skvěle informováni. Do konce roku opět obsazuje Tacitu a získává Silvu. Přichází ale o Grad, kde Mágové během mohutného útoku na ostrov nečekaně opouští Školu. Vše, co nedokážou odvézt vzápětí ničí obrovský výbuch a požár, který nejde uhasit (exploze je tak silná, že ničí i část vylidněného města Sedm Věží). Krátce na to Caesarion úspěšně stabilizuje situaci. Vydává Nový Zákonník a v létě 162 ustanovuje Císařství Liberos. 

Historie

V této rubrice nejsou žádné články.