Marinheiros

Navegadores (jak říkají sami sobě) bývali kočovným národem, který tráví život  na lodi prakticky vzato od narození po smrt (být pohřben na souši je pro příslušníky tohoto národa největší potupou a patří k nejhorším trestům, které znají). Od lidí se neliší ničím krom barvy pleti - jsou snědí až černí jak bota. I jejich řeč je hodně podobná jazyku Císařství, i když zní podstatně obhroubleji a jejich projevy jsou plné nadávek a urážek kohokoliv, o kom nebo s kým je řeč. Kdysi brázdili všechna moře, patřili (a pořád patří) k mistrům mořeplavby a obchodu. Po jednom nešťastném incidentu, kdy se větší počet jejich posádek vyskytl u požáru v přístavu Devět Skal (z přístavu a mnoha lodí zůstala hromada popela, mnoho počestných občanů bylo nalezeno v podpalubí lodí Navegadores a i když Navegadores vypovídali o záchraně lidí z hořícího města, “zachránění” mluvili o únosu a podobných ošklivostech), byli všichni Navegadores nuceni plout do provincie Intactata, které vody můžou opustit jen s povolením Konzula a úředního aparátu. Díky tomu, že se jim příčilo začít bydlet na souši (byť mnozí tvrdí, že spíš kvůli tomu, že tvrdě narazili na Konghy, kteří je na své souši nechtěli), vznikl Plovoucí Přístav, který tvoří obrovské množství lodí, člunů a pontonů svázaných dohromady řetězem, které drží na jednom místě stovky kotev. Živí se rybolovem, občas chovem perlorodek, někteří prý pracují pro Císaře jako korzáři a vydávají se za hranice Císařství (to ale tvrdí oni sami a nikdo jiný, takže těžko uhodnout, jestli se jim to dá věřit - tvrdí to dokonce i mnozí takoví, kterých už léta nikdo neviděl opustit Plovoucí Přístav).

Městu vládne Komodor volený Radou Kapitánů (ta je složená ze všech kapitánů, kteří se k volbě dostaví). Čas od času (často po volbě nového Komodora) město opustí lodě i bez propustky od Konzula a vydají se “podnikat” (když dva Navegadores mluví o tom, co by podnikli, nekouká z toho nikdy nic kloudného), což může obnášet jak nepovolený obchod (ano, pašeráctví), tak pirátskou a jinou kriminální činnost (o těch se pak říká, že jsou “Urvaní z řetězu”).

Navegadores se rádi oblékají hodně pestře a nesmírně rádi zpívají a tančí. Cokoliv se uděje, vždy se to oslaví (dokonce i neúspěch - u toho slaví, že přežili i když jsou blbí a neschopní) .  Nesmírně se bojí čarodějů a za nic na světě se jim nepodívají do očí. Před císařskými úředníky a vojáky se často tváří, že jsou hloupější než ve skutečnosti a stěžují si na těžký život a na cokoliv dalšího, co zní dostatečně přesvědčivě.