O tom, co Pikkuvaki dělají

Krásný den moji milí, zdravím všechny malé Pikkuvaki i jejich velké průvodce lidským světem. Již několik dnů uběhlo od mého posledího vyprávění a i k nám na ostrov Yuurien zavítalo jaro. Budu vám vyprávět, jak to u nás chodí, když zima skončí a jaké jsou úkoly malých Strážců.

Jistě už víte, že v naši zemi pidilidí žijí neobyčejně šikovní skřítci. Každý Pikkuvaki je však v něčem zručnější než ten druhý.  Když je malý človíček dostatečně starý na to, aby mohl spolu s ostatními strážit ostrov, přichází jeho Velký Den. Na Velký Den se všichni Pikkuvaki shromáždí pod Stromem a jeden po druhém přichází ke Stromu, kde složí přísahu malého Strážce a podle toho, co mají nejraději a v čem jsou výjimeční, zařadí se do jedné ze čtyř družinek Strážců, se kterou pak pečují o svůj domov.

 

Letos na jaře je mnohem víc práce než obvykle. Zima byla mírná a protože se zvířátka často budila ze svého zimního spánku, stihla si již sníst všechny zásoby a jsou celá pohublá.  Zaříkávači zvířat mají plné ruce práce, aby zvířátka patřičně vykrmili, musí je také hodně hladit, aby ospalá zvířátka nebyla po celý rok mrzutá. A co máme v Leirinu fantastických zvířat. Mají také za úkol obnovovat a doplňovat encyklopedii Leirinského zvířectva. Zaznamenávají zde jejich podoby, přikládají vzory stop, popisují jejich schopnosti, také do mapy zaznamenávají, kde se vyskytují. Rostlinkomilové mají také hromadu práce, kytičky už se probouzejí a Pikkuvaki je musí ochránit před hrozícími ranními mrazíky. Ty by mohly napáchat velikou škodu a malé kytičky poškodit. Rostlinkomilové je proto přikrývají jemnými peřinkami z pavučin, aby kytičkám bylo hezky teplo. Ti, kteří jsou i pěvecky nadaní svým kytičkám zpívají, neboť ty pak rostou mnohem rychleji a voní tak krásně, jako zní písnička, kterou jim Pikkuvaki zpívá. Každý rostlinkomil si zakládá svůj herbář, aby se naučil kytičky znát a používat. Především ty jedlé si oblíbili a ty nejvíce pěstují.  Bebínkohojiči se starají o své druhy a rychle vyléčí všechny neduhy, které je tíží. Dokáží si poradit i s takovým prevítem jako je třeba jarní chřipajzna.  S jejich kouzelnými mastičkami a všeléky se ani není čemu divit. Každý bebínkohojič se stará o svou osobní lékárničku, aby měl i na výpravě vše po ruce.  A nesmíme opomenout naše nepostradatelné  Bytstrozraké hledače, kteří mají za úkol pátrat po všem neobvyklém, co by snad mohlo Pikkuvaki ohrozit nebo co by se jim naopak mohlo hodit. Jsou schopni odhalit kdejaká tajemství a skryté či začarované předměty. Mají totiž svoje unikátní lupy, které jim prozradí i to, co je normálním okem neviditelné.  

Práce malého Pikkuvakiho není jednoduchá, ale za jejich nelehkou práci čeká každého Pukkuvaki patřičná odměna.  Les, o který se starají, naoplátku chrání své malé obyvatele a dává jim to nejlepší, co se v lese skrývá – teplé pelíšky na spaní, spoustu dobrého a zdravého jídla a hromadu nových kamarádů.

A tím končí mé dnešní vyprávění. Brzy se zase vrátím!

Z Yuurienu zdraví

Vaše Arbína