Republikáni

Pomalu se rýsující Svaz leirinských republik je ještě v plenkách, ale vzpoura se šíří po Císařství jako mor. A ve chvíli, kdy z ústraní vystoupil na světlo opět Bravius Numonis, hrdě nesoucí odkaz Belethora Gaura, člověk by mohl přísahat, že slyší, jak se Císařství chvěje v základech. Dost bylo tyrana, dost bylo nesmyslů o Světle, dost bylo útisku!

Ačkoliv bojují rebelové na dvou frontách, v Tacitě na západě a a východě na plážích Confracty, snažíc se postoupit dále na sever, stále se drží. Je to k podivu, protože jejich armáda se zdaleka neskládá z tolika vycvičených vojáků, jako Císařské legie, ačkoliv její základ je tvořen právě přeběhlíky z nich. Dále je pak doplňují žoldáci, ale také prosté obyvatelstvo, které nežene vpřed žádný rozkaz vyšší šarže, nýbrž vnitřní zápal osvobodit se z okovů Císařství. Něco, v čem mají však nad Císařem navrch tu je – mágové. Pokud už někde bojují, tak je to z historických důvodů právě na straně republikánů.