Struktura Kultu, obřady a svátky

Struktura Kultu Světla, jeho významné obřady a svátky

roku 314 na Gradu sepsal Pyros Lucianus Gabrieli

O Kultu světla už bylo napsáno mnohé pojednání. Zde se pokusím shrnout základní informace o jeho vnitřní struktuře, rolích, které v ní zastávají jednotliví kněží i o základních obřadech a svátcích Kultu.

Páteří celého našeho společenství jsou lidé, kteří věří v sílu světla a přijímají všechny pravdy o ní. Mnohé věřící by potěšilo, kdyby mohli celé hodiny a dny číst Knihu, rozjímat nad jejími slovy a cítit jejich důležitost. Potřeba živení vlastního těla a péče o nejbližší však vyžadují obrovský díl času, který nám je zde udělen, že je vhodné a žádoucí, aby ti, kteří všechen ten čas Knize obětují, vysvětlovali věřícím vše, co v Knize objevili a co to pro nás všechny znamená. Správnými pak shledávám příspěvky od věřících na živobytí těchto zvěstovatelů, které souhrnně označujeme jako kněží, byť jejich role v kruhu věřících jsou rozličné.

  • Nitor - je tím, kdo je věřícím nejblíže. Žije v jejich obci, navštěvuje je, svolává je ke společnému rozjímání. Obstarává požehnání u pohřbů, svateb a významných událostí v dané obci. je vždy připraven je vyslechnout a poradit jim v jejich starostech. Někteří mladí Nitoři zatím nemají vlastní obec a je jejich povinností putovat krajem dokud nenajdou místo, kde věřící kněze postrádají a usadí se tam. (často se jim říká Nitor In Via).

  • Lux - jedná se o zkušené kněze, kteří jsou Sněmem Ardentis pověřeni pečovat o Nitory v určitém distriktu. Navštěvuje je, radí jim a kontroluje, jestli neztratili zápal pro věc a jestli o svoji duši pečují stejně dobře jako o duše věřících ve své obci. Každý Lux dvakrát ročně navštěvuje Sněm Ardentis v Chrámu, aby se dozvěděl o zprávách ze všech koutů Císařství a aby společně s ostatními hledali řešení potíží a trápení všech, protože jim jde o to, aby byly všechny bytosti šťastné.

  • Pyros - je ve skutečnosti Lux bez svěřeného distriktu. Plní úkoly svěřené mu Sněmem Ardentis. Často bývá vysílán do míst, kde lidem v ohrožení či v těžkých podmínkách hrozí zaslepení různými bludy, které kážou místní zoufalci či tmáři. Pomáhá tamním kněžím povzbudit ducha věřících a kázat jim směr, kde světlo opět najdou. V minulosti však tito kněží nezřídka dostávali i jiné úkoly - často nebezpečné a riskantní, ale o to důležitější.

  • Ardentis - jsou představenými celého Kultu. Mají nejvíce zkušeností a chápou i ty nejhlubší pravdy obsažené v Knize. Jejich počet se mění. Sami si vybírají z nižších kněží ty vhodné mezi sebe. Vždy tři z nich v Chrámu vedou Sněm Ardentis, kde se schází kněží z celého Císařství. tento sněm pak rozhoduje o záležitostech, které mu tito návštěvníci předkládají. Na znak věčnosti a nepřetržité záře světla, i Sněm Ardentis trvá nepřetržitě již od roku 79, kdy byl zahájen ještě pod názvem “Společná Oběta”. Šestice Ardentis řídí činnost Luxů v jednotlivých provinciích a takzvaný “Sedmý” vždy pracuje na sběru informací o Hrobu Světa, který je Kultem chápán jako samostatná provincie.

  • Ardentis Semper - je volen samotnými Ardentis z jejich řad vždy po smrti svého předchůdce. Je nejvyšším představeným všech kněží. Díky požehnání světla během zasvěcení u katafalku s vystaveným tělem předešlého Ardenta Semper, získá všechny jeho vzpomínky i vzpomínky všech předešlých. Ardentis Semper je tedy stálou studnicí vědomostí a zkušeností již od první poloviny prvního století, kdy samotný Ardentis Semper začal šířit pravdy o síle světla a učil první kněze, kteří mu pomáhali. Ardentis Semper neřídí celý Kult, jak by se mohlo zdát člověku zvyklému na vojenské žebříčky hodností. On jen a pouze vypráví ostatním kněžím o tom co pamatuje. Umí vše vysvětlit tak, že i v dávných udalostech a skutcích dávno mrtvých osob každý najde podobenství, které mu pomůže rozhodnout se správně. Někteří dle výkladu Knihy považují za prvního Ardenta Sempera již samotného Solunia, jiní až bratra Tenrola.

 

Obřady

Prakticky jedinými skutečnými obřady jsou Oběta a Osvícení. Existuje ale velký počet příležitostí, kdy je možné (a vhodné) je vykonat a podle toho jsou pak upraveny pro danou chvíli a okolnost (svatba, vítání života, pohřeb, atd.)

Hledání světla

  • obřad, který může provést kterýkoliv věřící i bez přítomnosti kněze. Jde o rozjímání v samotě a tmě, kdy věřící hledíc do temnoty, soustřeďuje své myšlenky na věci, kterými se zabývá a formuluje otázky, které chce položit knězi. Velmi často pouhým hledáním znění otázky, sama se zjeví i odpověď, či několik možných odpovědí. Nezřídka se stane i to, že věřící během hledání světla uvidí ve tmě drobné záblesky, které se časem spojí a začnou utvářet obrazy. Ty mu zkušený kněz rovněž dokáže vysvětlit.

Osvícení

  • je v základu společným hledáním světla. Schází se u něj celá obec věřících, kteří jsou během celého obřadu propojeni dotekem dlaní a hledají společné tempo dechu. Během osvícení čte kněz vybranou část Knihy a nahlas klade otázky. Po tom, co dozní poslední otázka kněze, nastupuje sedm zvonění, během kterých se ztiší dech přítomných a všichni pustí dlaně svých sousedů. Po sedmém zazvonění přichází takzvaná “Odpověď”, kdy kněz vysvétluje slova Knihy, která se týkají otázek a skrze Knihu dává na tyto otázky odpovědi.

Oběta

  • jde o obřad zcela výjimečný, který se koná především u významných událostí v obci. Věřící nosí dary knězi za jeho péči o jejich duši a o jejich schopnost vidět světlo. Kněz dary s pokorou přijímá, klaní se dárcům a dává jim sliby. Na konci obřadu činí kněz slib celé obci. Politováníhodná je skutečnost, že mnozí kněží se během tohoto důležitého obřadu uchylují k opakujícím se formulacím jak slibů jednotlivým dárcům, tak celé obci a neumí být konkrétní a adresní.

Svátky

Kult není jednotný ve věci svátků krom obou slunovratů, které se krom Dvojího Osvícení slaví i Velkou Obětou u které se sejde celá obec.

Všichni kněží vedou své obce k poznání a přijetí pravd Knihy a je na každém z nich, jak bude plánovat jednotlivé obřady. často má na to vliv především místní tradice. Caesarejští se k Osvícení schází vždy v sobotu, kdežto Tacitští upřednostňují pátky. Obce Silvy byly vždy v této věci nejednotné, protože obyvatelé každé z nich pochází z jiného konce Císařství a Konghové tvořící většinu obyvatelstva přetrvávají v tmách a bludech svých bůžků a ohyzdných bytostí v které věří. Velmi svérázné je hnutí Alternatorů, kteří v každém týdnu hledají Osvícení v jiný den než v tom předešlém.

Stejné je to i s dalšími svátkami, které se vážou spíš k významným dnům a výročím dané obce. Některé jsou rozšířenější, ale stejně jich je takový počet, že mám v úmyslu sesbír